Nejvíce hodnocené články o rybičkách
Český název: Živorodka duhová (paví očko, gupka)
Latinský název: Poecilia reticulata
Čeleď: Živorodkovité - Poeciliidae
Původ: sever Jižní Ameriky, Brazílie, Venezuela, Guyana, Antilské ostrovy
Maximální velikost: 6 cm
Vhodná teplota:
19 - 27°C
Potrava:
všežravec
Doporučené PH:
6,5 - 8
Doporučená tvrdost vody: 3 - 25° dGH
Agresivita:
mírumilovná, snášenlivá, společenská rybička
Charakteristika:
Ideální rybička pro začínající akvaristy. Z počátku bylo několik barevných odrůd, ale křížením jich vzniklo už asi 140. Kromě barvy se liší i tvarem ploutví. Říká se jí také paví očko - podle typických kulatých skvrnek na těle samečka - nebo gupka - podle staršího a nesprávného označení. Je velmi čilá a pohybuje se po celé nádrži.
Pohlavní dimorfismus:
Sameček je barevnější a má řitní ploutev přeměněnou v gonopodium (rozmnožovací ústrojí živorodek). Má velmi pěkně zbarvenou ocasní ploutev. Samička je větší a vzadu na břichu v blízkosti řitní ploutve má výraznou tmavou skvrnu březosti.
Rozmnožování:
Rozmnožují se velice snadno, jako většina živorodek. Po asi čtyřech týdnech samička rodí živá mláďata. Samička je schopná mít v jednom vrhu až 100 mladých (většinou ale jen 20 - 40) a obvykle je nepožírá. Po jednom oplodnění samcem může rodit 3x - 4x. Hned po narození klesá potěr ke dnu, kde se mu naplní plynový měchýřek a může tak začít ihned plavat. Samečci pohlavně dospívají asi ve dvou měsících, samičky zhruba po třech.
Český název: Akara (akarka) zelená
Latinský název: Nannacara anomala
Čeleď: Cichlidae (Vrubozubcovití)
Původ: Západní Guyana, Venezuela,Kolumbie, Bolívie
Maximální velikost: 8 cm
Vhodná teplota:
23 - 27°C
Potrava:
příjmají hlavně živou potravu, nejraději větší kusy, jako larvy pakomárů nebo nitěnky
Doporučené PH:
6 - 8
Doporučená tvrdost vody: 5 - 19° dGH
Agresivita:
mimo dobu tření jsou k sobě i ostatním rybičkám vcelku snášenlivé, jenom v menších živočiších (např. šnecích) mohou vidět potravu
Charakteristika:
Tělo je protáhlé, oválného tvaru, ze stran mírně stlačené. Zbarvení je velmi proměnlivé. Obvykle je rybka zlatavě zelená, hřbet hnědavý. Každá šupinka má trojúhelníkovou tmavohnědou skvrnku. Celé tělo se při dopadu světla zlatozeleně leskne. Po stranách hlavy je několik nepravidelných zářivých zelených a černých skvrnek a proužků. Duhovka oka je oranžová až červená. Hřbetní ploutev je tmavofialová, bíle a červeně lemovaná. Horní a dolní část ocasní ploutve je červenavá. Břišní ploutve jsou žlutozelené. Řitní ploutev je oranžově obroubena.
Pohlavní dimorfismus:
Sameček je větší a má paprsky hřbetní a řitní ploutve vzadu prodloužené do špičky.
Samička je menší, jen asi 5 cm, a je méně výrazně zbarvená. V době tření vystupuje černohnědé šachovité pruhování na těle.
Rozmnožování:
K rozmnožování je potřeba středně velká nádrž, osázená rostlinami a s vloženými kameny, na které pak samička naklade jikry. Ty může naklást také na větší listy nebo do květináče. Jikry jsou hnědé, lepkavé, velké kolem 1 mm a bývá jich až 100. Veškerou další péči o potomstvo přebírá samička. Po vytření je dobré samečka odlovit, neboť samička je jím rušena a tak ho často (i když je menší než on) utluče k smrti. Do 2-3 dnů se z niker líhne plůdek, který samička odnese v tlamce do jamky v písku, kterou předtím vyhloubila. Během péče o plůdek je celé tělo samičky temně mřížkované. Po dalších pěti dnech se plůdek rozplave. Mateřský pud je velmi silně vyvinut - samice, jíž byly odňaty nebo zašli mladé, nezřídka začnou dojemně pečovat o hejno hrotnatek nebo chomáč nitěnek.
Český název: Bojovnice pestrá
Latinský název: Betta splendens
Čeleď: Lezounovití - Belontiidae
Původ: Zadní Indie, Malajský poloostrov, Siam, Sumatra, Jáva, Borneo, Vietnam a Thajsko
Maximální velikost: 6 cm
Vhodná teplota:
22 - 30°C
Potrava:
všežravec
Doporučené PH:
6 - 8
Doporučená tvrdost vody: 5 - 19° dGH
Agresivita:
zvláště samečci jsou velmi agresivní a to hlaně vůči sobě navzájem (pokud je jich v akvárku více)
Charakteristika:
V dnešní době byly vyšlechtěny už téměř všechny barvy. Doporučuji chovat pouze jednoho samečka, protože mezi sebou neustále bojují až do té doby, než zůstane pouze jeden sameček (odtud plyne název bojovnice). Většinou ale vyčerpáním zemře i druhý sameček. Doporučuje se chovat jednoho samečka a několik samic. Nepotřebují vytváření kyslíku, protože jsou to labyrintky a dýchají i kyslík z ovzduší. Do společné nádrže se moc nehodí, jsou spíše samotáři.
Pohlavní dimorfismus:
Samička je bledě vybarvená, tlamku má špičatou a na trupu několik tmavých podélných pruhů. U závojnatých forem mají samečci vyšlechtěné dlouhé ploutve.
Rozmnožování:
Samec staví v době rozmnožování poměrně velké pěnové hnízdo z bublinek vzduchu o rozloze až 10x10 cm. Tyto bublinky tvoří v ústech a obaluje je slinami, takže nepraskají a drží pohromadě. Při svatebních hrách samec předvádí na odiv své ploutve. Vlastní tření se odbývá pod pěnovým hnízdem. Jikry vypuštěné samičkou jsou těžší než voda a tak klesají ke dnu. Odtud je pak sameček vybírá a vkládá do pěnového hnízda. Plůdek se líhne za 24 - 36 hodin. Až do rozplavání ho samec pečlivě hlídá. Protože se sameček o jikry stará sám, doporučuje se samičku odlovit. Po 5 - 6 měsících jsou rybky plně vyspělé a schopné rozmnožování. Pokud samička nemá o třtění zájem může ji sameček uhonit až k smrti.
